Pamatuji si, když jsem začala poprvé řídit auto, a můžu vám říct, že jsem se nedokázala rozjet do kopce. Určitě nejsem jediná na světě, kdo se nedokázal rozjet do kopce, protože znám i pár lidí, kteří mi řekli totéž, že se nedokázali poprvé rozjet, když dávali spojku do záběhu. Takový velký kopec bylo náročné vyjet, protože ty první začátky, když auto poznáváte a máte se rozjet do kopce, vůbec nejsou jednoduché. Měla jsem velký pocit, že to nikdy nedokážu, protože jsem stála v kopci, za mnou žádné auto, a já jsem se měla rozjet.

Takhle jsem to měla i v autoškole, vlastně na to jsem neudělala ani zkoušku, zůstala jsem stát s instruktorem v kopci a nedokázala jsem se prostě rozjet, což ode mě prostě požadovali. Byla jsem z toho strašně nervózní, hlavně z toho, kdo mě měl vlastně kontrolovat, a člověk už je nervózní nejen z těch lidí, ale už jenom z toho auta. To auto vám vlastně dává takový význam, že se to máte naučit, a když se to nenaučíte, nikdo vám prostě nepomůže. To auto je od toho, abyste se naučili řídit, a pokud se to nenaučíte, nikdo to za vás prostě neudělá. Vy jste ti, kdo to auto řídí. Tohle bychom si měli všichni uvědomit.

Všichni si musí uvědomit, že je potřeba v autě si udělat nějaký systém a naučit se to třeba po autoškole, abyste se sami rozjeli do kopce, kde prostě zajedete na nějaké místo, kde je velký kopec, a začnete se učit. Po autoškole, jakmile jsem vlastně už dostala řidičský průkaz, jsem najednou šla řídit sama, a to bylo první, co jsem šla udělat – naučit se prostě rozjíždět. Můžu vám říct, že po několika takových cvičeních jsem se už naučila rozjíždět do kopce, a od té doby už jsem neměla vůbec žádný problém, protože nakonec všechno šlo hladce. A věřte, že každý člověk se to naučí, jenom tak s trpělivostí, odvahou, a hlavně vůbec nedělat nějaké zbytečné konflikty, protože ono se to časem všechno jako kdyby změní a zlepší, a budete těmi nejlepšími řidiči.